Ondřej Vetchý zde vynikajícím způsobem ztvárnil Christiana, který s každou ženou vydržel jen chvíli. Vždy na něj po čase padla nepřekonatelná potřeba utéct. Aby své svědomí alespoň částečně utišil, uzavřel ve prospěch svých žen vždy vysoké životní pojistky a pak předstíral, že se na rybách utopil. Tento trik použije úspěšně dvakrát, a když se ho chystá zrealizovat potřetí, sejdou se v jeho domě nejen jeho dávný přítel, ale i obě jeho minulé ženy a současné vdovy a tím se odstartuje série vtipných situací a zmatků. A jak sám říká, život je jeden velký zmatek a chaos.
S Ondřejem Vetchým jsem si pak v šatně povídal nejen o ženách, ale i o jeho práci a pohledu na svět.
Ondřeji, v komedii, ve které jste hrál, musíte čelit třem ženám zároveň, zbavit se jich a vysvětlit jim, proč jste je vlastně opustil. Máte jako muž nějaký osobní recept na to, jak takové situace řešit a jak chápat ženy?
„To je velice složité. Ženám nelze nikdy plně porozumět, jsou tak komplikované, a pro naše mužské chápání tak nesrozumitelné, že to je neřešitelné. Přitom jsou tak úžasné. Problém je však v tom, že v lásce vždy vyhrává ten, kdo miluje méně, a tak to má i při rozchodech mnohem snadnější než ten druhý, který naopak miluje celou duší. Co se týče řešení podobných situací, tak na to radu fakt nemám, kdybych ji měl, vyhnul bych se ve svém životě různým kotrmelcům. Často je to o nesvobodě a také o tom, co jeden od druhého očekáváme. Život je jak hra, ale jen někdo umí hrát podle pravidel.“
Zamiloval jste se někdy bláznivě?
„Zamiloval a hned několikrát, bylo to nádherné a bolestivé zároveň, ale raději bych se o tom moc nezmiňoval.“
Čím Vás zaujala role, když jste ji přijal?
„Zejména tou komičností, a také tím, do jaké bláznivé a neřešitelné situace se Christian vlastně dostal. Má to ducha, vtip a neuvěřitelné množství trapasů. Mám rád humor a komedie, ty člověka pohladí.“
Dovedete si svůj život bez divadla a také bez filmu představit?
„Dovedu, už několikrát jsem vážně uvažoval o tom, že s tím seknu a budu se věnovat něčemu jinému. Nerad však utíkám od rozdělané práce a myslím si, že lidem chci ještě něco sdělit a to mohu třeba jako herec na jevišti. Až ale přijde ten správný čas, tak odejdu a budu svobodnější. Herectví je totiž právě o té nesvobodě a mnohdy i přetvářce.“
Máte nějaký sen, ke kterému směřujete?
„Mám takové sny, které jsou ve většině případů naprosto nerealizovatelné, a proto zůstanou jen sny. Proto je velice obtížné je plnit a jít za nimi. Ale i tak je krásné snít o tom, co by bylo, kdyby bylo.“
Můžete nám přesto nějaký svůj sen poodhalit?
„Jedním z mých snů, je, aby se lidé už jednou přestali hnát za mocí. Aby se zbavili zbabělosti, přetvářky, aby byli chytří, láskyplní, hodní a přestali myslet jen sami na sebe. Vím, že je to však nereálné. Lidé se po generace nezměnili, a tak to bude trvat hodně dlouho, než dostanou rozum. Mám rád šťastné, dobré a upřímné moudré lidi, kteří dokáží kolem sebe rozdávat pohodu, klid a mír, bez toho, aby od druhých za to něco očekávali a něco požadovali.“
Potkal jste už někdy takové lidičky?
„Potkal jsem jich několik a tyto dobré duše mi dávají mnoho energie, mnoho radosti a také síly žít v tomto šíleném světě, žít mezi tolika lidmi, kteří jsou bezcharakterní, a také v tomto šíleném systému, kde kapitalismus ponižuje lidského ducha a ponižuje lidskou identitu a ničí víru. Je to vidět i na tom, kolik lidí dnes nachází svůj chrám v supermarketech a podléhá vlivu reklam. Přesto je tu nádherně, miluji přírodu, rád cestuji a rád si povídám s lidmi a poslouchám jejich názory."