Fenomén, který nepřežil. Vzestup a pád Libereckých výstavních trhů
LVT. Tři písmena, která představují pro Liberecký kraj významnou zkratku, na niž jsou obyvatelé náležitě hrdí. Liberecké výstavní trhy. Fenomén, na nějž se každoročně sjížděly tisíce návštěvníků a tradice, jejíž sláva byla známá tuzemským i zahraničním turistům po desítky let.
„Podoba veletrhů tak, jak si je pamatujeme z předrevolučních dob, je dávno minulostí. S otevřením hranic, s nástupem internetu a změnou nákupních zvyklostí dnes už lidé nemají potřebu tímto způsobem nakupovat to, co běžně koupí jedním kliknutím. Městu tak zůstala velmi zajímavá lokalita v nejkrásnější části města, která čeká na svůj rozvoj,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Za zlomový a výrazný milník, který otevřel brány do výstavních trhů v Liberci a předznamenal jejich slávu na desítky let dopředu, se považuje rok 1920. Jejich historie se však začala psát mnohem dříve, a to už v srpnu roku 1852, kdy se konala první výstava. Dalšími trhy, které se významově přibližovaly těm libereckým, pak byla česko-německá výstava z roku 1906.
Významný podíl na průmyslu v severočeském městě měla rodina Liebiegů v čele s průmyslníkem a obchodníkem Theodorem. Roku 1920 se stal předsedou nového spolku Reichenberger Messe, jehož cílem bylo uspořádat výstavní trhy, které by se vyrovnaly obdobným akcím v Praze či Lipsku. Historicky první ročník Libereckých výstavních trhů, který se konal v srpnu 1920, přišlo navštívit přes 35 tisíc návštěvníků obdivujících průmyslové výrobky.
Liberecké výstavní trhy se rok co rok těšily čím dál větší návštěvnosti i ze strany zahraničních turistů a zažívaly snový rozmach. Roku 1928 přivítaly až 60 tisíc návštěvníků a psalo se, že se jedná o třetí největší a vůbec nejvýznamnější textilní veletrh v Evropě. Liberec trhy jednoduše žil. Jeho obyvatelé si tradičně zdobili svá okna a balkony květinami či vlajkami, místní firmy v centru města bohatě zdobily své výlohy a křižovatky s ulicemi se měnily v pestrou krásu praporků, ukazatelů a reklam. Rozkvět libereckých veletrhů ukončil příchod druhé světové války. Po jejím ukončení již české město navázalo na tradici a v rámci výstavy Budujeme osvobozené kraje zpřístupnilo nový vstupní pavilon. Zprvu se zdálo, že je letitá tradice výstavních trhů zachráněna. Na počátku 50. let minulého století však veletrh kvůli ekonomickým a politickým změnám umlkal.
Významným milníkem pro trhy byl rok 1956, kdy se začala psát jejich novodobá historie. Zaměřovaly se na textilní sklářskou a módní tvorbu. Počet hostů se z desítek přehoupl na stovky tisíc a každým rokem jejich návštěvnost raketově stoupala. Objevily se módní přehlídky a vystoupení českých zpěváků a zpěvaček. V roce 1965 Liberecké výstavní trhy navštívilo rekordních 604 tisíc návštěvníků a toto číslo nebylo od té doby už nikdy překonáno.
Sedmdesátá a osmdesátá léta byla ve znamení poklesu významu trhů. Ze tří týdnů se zkrátily na osm dní a počet hostů postupně klesal k dřívějším šedesáti tisícům. LVT Liberec se posléze spojily s dalšími podniky a tak vznikly Severočeské výstavy se sídlem v Liberci. Klasické Liberecké výstavní trhy ustoupily do pozadí a koncem 80. let začal stoupat počet menších komerčních výstav. Dnes jsou LVT minulostí a v jeho prostorách dnes stojí Technické muzeum.
Další zajímavosti z kraje se nalézají na sociálních sítích @regionliberec a na webových stránkách www.liberecky-kraj.cz.
Jan Mikulička
odborný zaměstnanec pro styk s veřejností
Facebook: Libereckykraj
Twitter: Libereckykraj
Instagram: Libereckykraj