Vymyslel jsem deset plus jednu otázku a dotazník rozeslal různými kanály všem kandidujícím subjektům.
Reakce jsou různé, někteří lídři jakoby ani nevěděli, že kandidují, jinde zřejmě zasedly celé PR týmy. Texty vydáváme postupně, jak přicházely. Některé subjekty vám bohužel nepředstavíme. Odpovědi jsme nijak neupravovali. Takto se prezentuje koalice Pro KRAJinu.
1. Je nějaké téma, které si myslíte, že je typické právě jen pro váš volební subjekt a odlišuje ho od těch ostatních?
Abychom tady mohli vůbec žít, potřebujeme dostatek vody a půdu, která nás uživí. A aby se nám dobře vedlo, k tomu potřebujeme školy, které hledají a podporují talent v každém dítěti, protože na tom závisí kvalita budoucí ekonomiky. To jsou dva příklady priorit, bez kterých se neobejdeme.
Srovnejte si to se současným stavem na kraji. Na opravy silnic se každý rok vydá miliarda, do opravy domů u sídla krajského úřadu se investovalo 400 milionů, na placené mediální služby kraj vydává ročně 14 milionů a na podporu zadržování vody v krajině se nám povedlo prosadit až letos 11 milionů. Co říká vedení kraje je jedna věc, ale tohle je realita, kterou musíme změnit.
2. Co váš subjekt považuje za největší problém Libereckého kraje, který je potřeba řešit? A jak byste ho řešit chtěli?
Jestli máte studnu, pole, zahradu, nebo prostě jen chodíte do lesa a máte rád přírodu, tak víte z vlastní zkušenosti, že máme problém s vodou a s půdou. Víme také, že příčiny jsou dlouhodobé a nezmizí po pár týdnech deště. Na jedné straně krajina přišla o velkou část schopnosti zadržovat vodu, na druhé straně rostou teploty a tedy i vypařování. Výsledkem jsou dlouhá období sucha střídaná bleskovými povodněmi. Obojí má tedy stejné příčiny a také stejné řešení, dát do pořádku krajinu.
Proto je naše hlavní téma obnova zdravé krajiny v Libereckém kraji. K tomu je nutné vybudovat tisíce nových tůní, mokřadů, rybníků, zasakovacích příkopů, mezí, hrázek... Musíme mít plány pro celá povodí, motivovat vlastníky pozemků, aby takové stavby dělali nebo s nimi aspoň souhlasili, musíme jim pomáhat s přípravou i s financováním. Řídit a vést tuhle práci nemůže nikdo jiný než krajská samospráva! Vyžaduje to hlavně osobní nasazení lidí ve vedení kraje, protože nejde ani tak o peníze, jako spíš o vysvětlování, přesvědčování a překonávání různých překážek.
3. Naši čtenáři jsou zejména z Českolipska. Co považujete za největší problém této části kraje a jak byste tento problém chtěli řešit?
Českolipsko je jedním z regionů nejvíc postižených dlouhodobým suchem, stav podzemních vod je hluboce podnormální i po letošním deštivém létě. Chybí rezervy pro každé další období sucha. Proto s obnovou krajiny chceme začít právě na Českolipsku a na Frýdlantsku, tam se hraje o čas.
4. Jaké jsou vaše investiční priority v následujícím volebním období?
Potřebujeme investovat do obnovy krajiny, ale také do dostupnosti zdravotnictví, do vzdělávání a do sociální péče. Většinou nejde ani tak o peníze jako o energii a vůli dělat věci jinak. Třeba přesvědčit firmy z regiony, aby nabízely víc smysluplných praxí, nebo přesměrovat investice od budování dalších ústavů do podpory domácí a terénní péče. Tak, abychom mohli zrušit kojenecký ústav a seniorům umožnili co nejdéle normální život doma. Mimochodem, děti do tří let v ústavu je opravdu hanebnost, v Evropě už nic takového není a i u nás některé kraje dokázaly zajistit potřebné pěstouny. Dokonce to vyjde laciněji… Nápadů máme řadu a všechny se sem nevejdou, ale mají společný základ. Tím je ohled na udržitelnost a na lidi, kterých se to dotkne.
5. Jak hodláte řešit situaci v železniční dopravě, kdy si na tratích zdánlivě konkurují Arriva a České dráhy, jezdí na stejných tratích a prakticky není možné dorazit do cíle bez zpoždění?
Chceme zlepšit návaznosti jednotlivých vlakových spojů, aby se zkrátily čekací doby na přípoj a aby se minimalizoval počet takzvaných nepřípojů. Budeme jednat se sousedními kraji, hlavně s Ústeckým krajem, aby žádné vlaky nekončily na hranicích kraje, ale aby i přes jejich hranice spojovaly přirozená sídelní centra, jak to bylo samozřejmostí v minulosti. Aby všechny spoje vycházely a končily vždy jen tam, kde je možnost přestupu na další spoje železniční či autobusové. A chceme vrátit zrušené zastávky, hlavně na trati Liberec-Česká Lípa jejich zrušení ničemu nepomohlo.
Kraj má možnost po dopravcích vyžadovat pokuty za zpoždění a jiná porušení pravidel, a když už současné vedení kraje uzavřelo dlouhodobé smlouvy kromě Českých drah i s Arrivou, je nutné alespoň trvat na tom, aby si plnili povinnosti.
6. Obchvat Mimoně, obchvat České Lípy ... to jsou témata, která se objevují ve volebních programech od vzniku krajů. Má váš subjekt plán, jak sliby konečně uvést do reality?
Neslibujeme, co kraj nemůže reálně ovlivnit. O dopravě uvažujeme jinak, s využitím zkušeností, dat a inspirace z celého světa. Jedna z těch zkušeností je, že obchvaty a další silnice přinášejí krátkodobě úlevu v centrech obcí, dlouhodobě ovšem přivádějí víc dopravy a ještě větší zátěž. Dopravu potřebujeme změnit, což je společná práce pro kraj a pro města. Jedna věc jsou už zmíněné návaznosti a dostupnost veřejné dopravy, doplnil bych zlepšení integrace jednotlivých módů veřejné dopravy mezi sebou a s cyklodopravou - informace o skutečné poloze vozu on-line, zlepšení přestupních terminálů, K+R a P+R stání u zastávek včetně P+R pro kola. Dále výstavba nových cyklostezek a vyhrazené a chráněné pruhy pro cyklodopravu a vhodné dopravní značení i na běžných komunikacích. Sjednocení tarifů krajské dopravy a MHD velkých měst a také pořizování a sdílení dat o skutečném využití spojů cestujícími. I s využitím práva zákonodárné iniciativy krajů se budeme snažit prosadit zpoplatnění všech silnic pro kamionovou a těžkou nákladní dopravu tak, aby už nedocházelo k objíždění zpoplatněných úseků přes obce a k jejich neúměrné zátěži, k ničení komunikací, k ohrožování dopravní bezpečnosti, ke zhoršování komfortu života v obcích a k poškozování životního prostředí. Nevejde se sem všechno, ve stručnosti naše vize je kvalitní spojení, které neničí kvalitu života lidí ani prostředí pro život.
7. Chystáte nějakou optimalizaci ve školství?
Jestli tím myslíte rušení škol, to v plánu nemáme J. Především odborné střední školy ale potřebují změnit svůj obsah. Zaměstnání, ve kterých budou pracovat dnešní studenti středních škol, často ještě ani neexistují. Mnoho škol v současnosti připravuje studenty na jedno poměrně úzce specializované povolání. Učíme žáky technologie, které budou zastaralé, ještě než dostudují. To podstatné je naučit je kompetence – získávat a vyhodnocovat informace, sebevzdělávat se, pracovat v týmu, používat mateřský i cizí jazyk, umět prezentovat svoji práci, zažít tvorbu nějakého produktu od začátku do konce. Na všech typech středních škol proto budeme posilovat všeobecné vzdělání a smysluplné praxe. Odborné školy, kde jsou dnes oddělené učňovské a maturitní obory, postupně změníme na reálky s velkou mírou prostupnosti mezi obory. Cílem je každému umožnit co nejlépe využít, co v něm je, a dát všem vzdělání nebo spíš kompetence, které bude užitečné i po letech.
8. Podle Ústavy mají zastupitelstva kraje právo zákonodárné iniciativy. Chystáte se v případě volebního úspěchu předložit Parlamentu nějaký zákon?
Máme připravený záměr zákona, kterým by se stanovila pravidla pro hospodaření na zemědělské půdě. Jeden z cílů je omezit erozi – ročně nám z polí zmizí 21 milionů tun ornice a odteče do řek, nádrží a do moře, to je národní bohatství, o které nenávratně přicházíme. Druhým cílem je zvyšovat zastoupení organické složky v půdě, což je to, co rozhoduje o její úrodnosti a do značné míry i o schopnosti zadržovat vodu. A třetím cílem je omezit používání pesticidů v zemědělství. Vycházíme z podobného zákona, který byl prosazen lidovou iniciativou v Bavorsku. Pro ten zákon se tam vžil název „Zachraňte včely“, což má souvislost hlavně s omezením jedovatých pesticidů.
9. V jakém stavu je podle vás zdravotnictví v kraji a jaké chcete provádět změny v jeho fungování?
Kvalita zdravotnictví není závislá jen na množství postavených budov a nakoupených přístrojů. Rozhoduje dostatečný počet kvalitních, správně proškolených a spokojených zdravotnických profesionálů.
Potřebujeme podpořit praktické lékaře, to je první linie, kde se má odehrávat většina zdravotní péče. Podpoříme co nejefektivnější spolupráci krajských nemocnic s praktickými lékaři, jejich vzdělávání i kontrolu.
Současná medicína učinila zásadní pokrok v léčbě dříve obtížně léčitelných chorob. Dostupnost této léčby je ale v nynější české realitě nejednou sporná. Jedním z problémů je dostupnost ambulantních specialistů, u vybraných oborů proto budeme aktivně jednat se zdravotními pojišťovnami o navýšení jejich počtu.
Zdravotní sestry jsou dlouhodobě podceňované a pro zdravotnictví naprosto nezbytné. Prosadíme motivační a stabilizační stipendia pro studenty těchto oborů. Spolu s univerzitou budeme hledat cestu, jak zajistit snadnou a bezproblémovou prostupnost vzdělávání a praxí mezi studijními obory zdravotních sester a záchranářů. Výhledově bude totiž záchranářů nadbytek a jejich jiné uplatnění ve zdravotnictví je velmi žádoucí.
10. Máte nějaký nápad, jak pokračovat s využitím prostor bývalého vojenského újezdu kolem Ralska?
Bývalý vojenský prostor Ralsko představuje jedinečnou lokalitu s minimem osídlení. V současnosti je nicméně neustále pod tlakem snah využít ho pro bydlení či umístění výrobní zóny, s vazbou na Mladou Boleslav.
Chceme zachovat a rozvíjet přírodní a divoký stav Ralska. S podnikem Vojenské lesy a statky vyjednáme rozšíření stávající obory Židlov, rozšíříme chov zubrů a doplníme ho o chov divokých koní a praturů, tak jak tomu je v nedalekém (avšak mnohem menším) bývalém vojenském prostoru v Milovicích. Divocí koně a pratuři vrátili do Milovic bohaté a krásné stepi, které jsou magnetem pro hmyz, pro zvířata i pro turisty a milovníky přírody.
V samotném středu Libereckého kraje tak vytvoříme areál divočiny, který bude v měřítku střední Evropy jeden z největších a s unikátními stády velkých zvířat. Zároveň posílíme propojení již existujících chráněných území a zásadně tak zvětšíme životní prostor pro další ohrožené savce, kteří se již nyní spontánně vracející na naše území – vlky a rysy.
11. Kdo za vás dotazník vyplňoval?
Josef Šedlbauer.