Když Albrecht z Valdštejna, od roku 1623 majitel města Česká Lípa, nařídil stavbu augustiniánského kláštera, plánoval v něm založit osmileté gymnázium. Ještě než byl v roce 1626 položen základní kámen stavby, povolal do města příslušníky řádu, kteří se usadili zřejmě v Zámečku (stál v místech, kde dnes stojí klášter).
V něm byla v roce 1625 zahájena výuka. Prvním ředitelem gymnázia se stal Paulus Conopaeus. Narodil se v roce 1595 ve městě Gheel v Belgii. Zpovědník Albrechta z Valdštejna přišel do našeho města mezi lety 1625-1627. Pro studenty napsal čtyři učebnice latinské gramatiky, které nechal vytisknout v pražské tiskárně Paula Sessia. Tu v roce 1630 od majitele koupil a přestěhoval do českolipského kláštera.
Plány o zřízení osmiletého gymnázia zpomalila třicetiletá válka a smrt Albrechta z Valdštejna. Rabováním Sasů a Švédů v letech 1631 a 1634 ve městě i v klášteře zanikla tiskárna - vojáci vše nepotřebné zničili, olověné litery roztavili a vyrobili z nich koule do mušket, vytištěné knihy roztrhali a listy použili na kornouty na střelný prach. Conopaeus byl v roce 1631 zajat a oloupen, později se skrýval v lesích u Bořetína. V roce 1634 mu Švédové usekli ruku, o rok později zemřel.
Gymnázium se osmiletým nestalo ani po skončení války, studenti odcházeli po čtyřech letech dostudovat do Mladé Boleslavi, Litoměřic nebo Zaháně. V roce 1714 postihla Prahu morová epidemie, zdejší gymnazisté byli posláni do našeho města. Tehdy bylo gymnázium povýšeno na šestitřídní. Reforma školství za panování Marie Terezie postihla i zdejší gymnázium. V roce 1777 bylo částečně zrušeno, zůstala pouze část pro novice.
Až počátkem 19. století bylo šestileté gymnázium obnoveno: v roce 1806 navštívil Českou Lípu císař Josef II., a tehdy si českolipští radní tuto změnu vymohli. Teprve v revolučním roce 1848 se uskutečnil původní záměr zakladatele kláštera: zejména zásluhou kněze a učitele Antona Krombholze bylo českolipské gymnázium povýšeno na osmitřídní – první studenti složili maturitní zkoušky v roce 1850. Maturovalo se zde ještě dalších 31 let, v roce 1882 se studenti i profesoři přestěhovali do nově postavené budovy na Palackého náměstí.
Studenti vstupovali do školy původním vchodem, kterým se dnes vchází do galerie. Na konci chodby je zazděný vchod do karceru, což byla místnost, do které byl poslán zlobivý student a musel zde rozjímat o svém provinění. Galerie Jídelna byla opravdu jídelnou pro mnichy. V současnosti se do kláštera vchází novým vchodem, a v části dnešní přírodovědné expozice bývala největší učebna školy – prima. Jdeme-li po schodišti určeném veřejnosti do prvního patra, vystoupáme na chodbu, ze které vstupujeme vlevo i vpravo do bývalých obytných místností (dnes stálé expozice a Maštálkova síň).
Na jejím konci se vlevo nacházela opatská světnice, ve které se dochovaly původní fresky. Vpravo vstoupí návštěvník do malé chodby a může nahlédnout do bývalé domácí kaple augustiniánů, nad jejímž vchodem je ztvárněn zjednodušený znak tohoto řádu – hořící srdce. V dlouhé chodbě, ve které byla nedávno obnovena stálá expozice, bývala knihovna. Z původních cca 6000 svazků se dochovalo asi 2000 knih. S výukou je spojena i dnešní Biberova kaple v ambitu. Studenti zde s knězem rozjímali a přijímali a rozebírali punkta na další den.
Bývalým augustiniánským klášterem nás na akci Vlastivědného spolku Českolipska provedl historik Ladislav Smejkal. Tuto sobotu si s ním připomeneme významnou událost města: v září roku 1932 se českolipští občané sešli u dnešní Základní školy v Moskevské ulici a odešli k nově postaveným Tyršovým školám, ve kterých byla zahájena výuka. V sobotu 28. září se vydáme stejnou cestou. Sraz je ve 14 hodin před vchodem do městského hřbitova. Zájemci jsou srdečně zváni.